Zúčastnil jsem se soutěže o novou obálku časopisu Paperman společnosti Antalis. Nevybral jsem si pro grafický návrh obálky zrovna nejsnadnější cestu. Rozhodl jsem se celý návrh vytvořit z papíru, vystřihnout a spojit do dynamické koláže. Bylo to nesmírně pracné a jsem rád, že jsem to v půlce nevzdal a dokázal toto veledílo dotáhnout do konce. Jak se říká, drobné nedostatky jsou znakem ruční práce. Návrh není dokonalý, ale mám ho nesmírně rád, navzdory tomu, že mi žádný úspěch ani uznání nepřinesl. Byla to radost, ponořit se do dětských let vystřihování a lepení, doslova proces očisty myšlenek. V době digitální intoxikace to bylo příjemné uvolnění. Jen nůžky, papír, lepidlo a klid v duši.